Kavyl

Kavyl
Kavyl Ivanův (Stipa pennata)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	lipnicotvaré (Poales)
Čeleď	lipnicovité (Poaceae)
Rod	kavyl (Stipa) L., 1753
Druhy
Kavyl vláskovitý (Stipa capillata L.) Kavyl tenkolistý (Stipa tirsa Steven) Kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla (Lindem.) Trautv.) Kavyl olysalý (Stipa zalesskii Wilensky) Kavyl Smirnovův (Stipa smirnovii Martinov.) Kavyl Ivanův (Stipa pennata L.) Kavyl písečný (Stipa borysthenica Prokudin) Kavyl sličný (Stipa pulcherrima C. Koch) Kavyl skalní (Stipa eriocaulis Borbás)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kavyl (Stipa) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o vytrvalé byliny. Jsou trsnaté. Stébla dorůstají výšek zpravidla 10–90 cm. Čepele listů jsou ploché, skládané, svinuté nebo štětinovité, 0,3–4 mm široké. Na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček dlouhý 0,1–8 mm (vzácně až 15 mm). Květy jsou v kláscích, jež tvoří poměrně chudou latu, která je zpravidla volná, vzácněji stažená. Klásky zboku smáčklé či nikoliv, jednokvěté. Na bázi klásku jsou dvě plevy, které jsou nestejné nebo přibližně stejné, ze špičky krátce osinaté, vzácněji bez osin. Pluchy jsou osinaté, kraji dovnitř svinuté, chlupy na kraji pluchy tak tvoří jednolitou břišní čáru (důležitá při určování druhů). Osina je extrémně dlouhá, zpravidla 10–30 cm, vzácněji i přes 50 cm, v dolní části je zkroucená, výše potom lysá a drsná nebo péřitě chlupatá. Plušky jsou bez kýlu. Plodem je obilka, která je okoralá. Osina vytrvává na obilce i za zralosti. Celkově je známo asi 50 druhů, které najdeme hlavně v Evropě včetně Středomoří, Asii a severní Africe.